Harmonie na talíři

Harmonie na talíři

Jak mě Shetlandy přivedly k rostlinné stravě

Jaro 2015

Pamatujete si na den, kdy jste ukončili střední školu a rozhodovali se, co se životem dál? Já dost živě. Hlavou mi běžely následující otázky: Jít na vysokou? Cestovat? Nebo rovnou obojí?

Mým celoživotním přáním bylo na nějakou dobu zakotvit za hranicemi a vyzkoušet si život v pro mě neznámém kraji. 

Kam se ale vydat?
Kde budu bydlet?
A co vůbec budu celé léto dělat?

Jako první mi hlavou probleskla myšlenka, že bych se mohla nastěhovat k nějaké místní rodině a za poskytnuté ubytování jim pomoct s domácností. No, myšlenka pěkná, ale racionální mozek až tak nejásal. S odpovědmi mě nenechal dlouho čekat:

„Zrovna na tebe tam každý čeká s otevřenou náručí.“

„A tu rodinu seženeš kde?“

„A to jako pojedeš sama?“

Nejspíš jste již slyšeli dnes hojně používanou frázi:

Když něco chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.
Špetka pravdy na té větě přeci jen bude… 

Červen 2015

Je ráno a ze spánku mě probouzí šplouchání vln oceánu o kamennou stěnu. Pomalu vstávám a přicházím do kuchyně, kde mě již čeká Ernie s malým Olafem. S nadšením připravují tradiční černý čaj s mlékem a anglickou snídani. No, tradiční… v rostlinné verzi. Párečky, houby, fazole, rajčata, slanina. Na první pohled a následně i chuť k nerozeznání od běžné verze.

Nestačím se divit. Nejen, že se mi podařilo sehnat rodinu, která mě ubytuje a nabídne práci, ale rovnou veganskou a k tomu ještě bydlící na Shetlandských ostrovech. Kombinace, kterou bych ani ve snu nevymyslela. Vlastně jsem do té doby ani nevěděla, že nějaké Shetlandy vůbec existují.

Svůj domov ve městě jsem vyměnila za maličkou osadu na břehu Atlantského oceánu.

Místo, kde lišky dávají dobrou noc. Nebo spíš rackové, divocí poníci a pokud se člověku hodně poštěstí tak i kosatky.

Dny jsme trávili všichni společně. První dny jsem se učila vařit rostlinně. Ještě doma jsem si lámala hlavu, jak se s rostlinnou stravou poperu.

Jak se vaří bez mléka, masa, vajíček a sýrů? To budu pořád jíst jen saláty?

Mléčné výrobky a maso byly pro mě nyní pasé. Výjimku tvořily ryby, krevety a krabi. Dalším překvapením bylo zjištění, že nejbližší větší supermarket je až v hlavním městě cca 30 km od naší osady. Do té doby jsem byla zvyklá zaskočit si během pár minut do obchodu kdykoliv bylo potřeba. Tady jsme byli odkázáni na plánování pokrmů, které budeme v následujících dnech vařit a jednou za čas se vydat na velký nákup.

S Erniem jsme vařili pokrmy, které by mě ani ve snu nenapadly, že půjdou udělat v čistě rostlinné verzi. Pochutnávali jsme si na fazolovém taccos, pizze, cizrnovém curry, nejrůznějších luštěninových polévkách a těstovinách. Vařili jsme rybí a krevetové speciality a také božský crumble s rebarborou. 

Cizrnové curry předčilo všechna má očekávání. V kombinaci s rýží, křupavými plackami pappadums a mangovým dipem to byla delikatesa, která musela být na našem stole každý týden. Z receptu jsem byla natolik unešená, že jsem jej zařadila do Luštěninového průvodce, aby i Vám přinášel radost a svou chutí a vůní Vás také na chvíli zavedl na Shetlandy. 

Každé jídlo, na které jsme měli chuť, jsme jednoduše upravili na rostlinnou verzi, která předčila jeho originální verzi.

Pravidelně jsme se také vydávali na oceán za lovem makrel. V lodi jsme vozili přenosný gril, na kterém jsme čerstvé ryby na nejbližším břehu grilovali. Jednou nás chytaní makrel zavedlo až na nejsevernější opuštěný cíp ostrova –⁠ Fetherland. Kromě ovcí a racků na místě nenajdete ani živáčka.

Mezi útesy jsme si vychutnávali ryby, pozorovali zbytky vikingského obydlí a kochali se nádherným západem sluncem. Pokud byste hledali místo jak vystřižené z romantického filmu, bylo by to tohle.

Září 2015

Jako každé ráno si vychutnávám ovesnou kaši, usrkávám černý čajem s mandlovým mlékem a po očku vyhlížím kosatky přes okno kuchyně. Za pár dnů mám odjet domů a stále jsem neviděla kosatky! 

Viděla jsem úchvatnou polární záři, plavila se na rozbouřeném oceánu, zažila vikingský festival, procestovala ostrov v autě vypadající jak ze srazu hipíků, ale černobílí vodní tvorové se ne a ne se objevit. Třešničkou prázdnin by bylo alespoň na sekundu spatřit ploutve připlouvajících kosatek

Ale bohužel. Na tento zážitek si budu muset počkat až na další vikingskou návštěvu.

Díky těmto shetlandských prázdninám jsem naprosto propadla rostlinnému vaření.

Především luštěniny jsem si zamilovala natolik, že jsem s nimi po návratu domů začala experimentovat v kuchyni. Zároveň došlo ke zrodu první myšlenky, přinést luštěninové vaření mezi co nejvíce lidí, aby delikatesy této levné a přitom tolik podceňované potraviny přinášely radost i druhým.

Máte chuť na Ernieho božské cizrnové curry a fazolové tacos? Nahlédněte do Luštěninového průvodce a poznejte chutě a vůně Shetlandských ostrovů.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *